
24. prosinec, den plný tradic. Jaké to jsou?
Štědrý den připadá na 24. prosince. Podle tradice je dnešní den posledním dnem přípravy na vánoční…
foto: Archiv redakce
20. 05. 2020 - 11:59
Malba přezdívaná mozek, černé čáry na mohutném kameni. Jde o nejstarší výtvarné jeskynní dílo v České republice. Nachází se v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Dóm je největším přírodním zpřístupněným podzemním sálem na území České republiky. Podle badatelů byl mozek patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, tedy před sedmi tisíci lety.
Zhruba před rokem přišli vědci se zprávou, že se v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu nachází jeskynní kresba stará více než šest tisíc let. Do té doby žádné starší kresby nebyly popsány. Nyní odborníci přicházejí s dalším unikátním objevem – kresbou, která je ještě o 800 let starší.
„Na výjimečnost kresby, která nemusí dávat současnému člověku smysl, se přišlo úplně náhodou. Je kuriózní, že si Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ řekl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Podle něj se v Kateřinské jeskyni nachází více nejrůznějších kresbiček, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy tam zanechávali své podpisy turisté.
„Když před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará, šlo doslova o archeologickou senzaci. Žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány. I proto jsme si s Petrem Zajíčkem ze Správy jeskyní ČR řekli, že týmem Iva Světlíka z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR necháme prozkoumat několik dalších obrazců. Využil archeologům dobře známou radiouhlíkovou metodu C14. Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ popsal Martin Golec.
Pravěcí lovci měli vyvinutou představivost už v době kamenné. I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů se s největší pravděpodobností jedná o místo, kde probíhaly duchovní obřady. „Jako domov jim a jejich domestikovaným zvířatům sloužila přední část Kateřinské jeskyně. Do podzemí, tedy do mohutného Hlavního sálu, se ke kameni mohli vydávat k obřadům. Mozek leží na konci tohoto sálu. Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa. Místo toho, aby obdivovali čáry na kameni, prohlíželi si dóm samý. Jde o sto metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký sál, který zřejmě stejný údiv vzbuzoval již u pravěkých lovců,“ dodal archeolog z UP.
Štědrý den připadá na 24. prosince. Podle tradice je dnešní den posledním dnem přípravy na vánoční…
Také dnes se podíváme na jeden výborný recept, který se hodí třeba k nedělnímu obědu. Jde o…
Počty nakažených koronavirem v posledních dnech v tuzemsku mírně stoupají, do České republiky si…
Líbil se vám recept z minulého čísla našeho tištěného vydání? Do mailu nám přistál tip na jeho…
Máte rádi posypku nebo drobenku? Někteří lidé na ni totiž přímo ujíždějí. A tak jsme těmto…
Nadešel čas dovolených, který letos pro většinu Čechů bude ve znamení pobytu v tuzemsku uprostřed…